Balíček zákonů Ústeckého kraje má masivní podporu obyvatel

„Velmi silná, téměř 90% podpora předloženého balíčku je pro nás signálem, že naše návrhy jsou lidmi vnímány pozitivně a že lidé oceňují konkrétní kroky namísto planého řečnění většiny politiků, včetně těch vládních. Byla to právě vláda, která balíček smetla ze stolu, navzdory tomu, co od ní lidé očekávají. Za tuto podporu od obyvatel našeho kraje děkujeme a doufáme, že ji zohlední také poslanci v parlamentu, kteří mají o našem návrhu v nejbližších dnech hlasovat,“ říká k výsledkům výzkumu hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová.

 

Podpora jednotlivých opatření

 

Návrhy na jednotlivá opatření mají mimořádnou podporu obyvatel kraje – mezi těmi, kteří mají o balíčku povědomí, je jeho podpora téměř jednomyslná. 

 

Zpřísnění podmínek pro poskytování sociálních dávek, zejména v tom smyslu, že by jejich příjemce musel odpracovat část sociální pomoci nějakou veřejně prospěšnou prací, má podporu 91 % obyvatel. Pro zpřísnění podmínek pro provozování heren, tak aby obce měly možnost regulovat počet a umístění heren a loterijních terminálů na svém území, se vyslovilo 90 % lidí a stejnou podporu si vysloužilo i zpřísnění postihů za narušování veřejného pořádku, jako je například rušení nočního klidu. Jen o něco menší procento lidí (85 %) by souhlasilo se zpřísněním podmínek pro poskytování sociálního bydlení, zejména pokud jde o placení nájmů a úhradu za energie.

Ukázalo se, že informovanost o balíčku je přibližně poloviční, 42 % lidí o něm ví, ale není si jistých, co přesně se v něm navrhuje. Přesně informace o jednotlivých opatřeních má jen každý desátý (9 %). Zbylá polovina dotazovaných o balíčku nemá informace. 

 

Jak výzkum ukázal, problém vyloučených lokalit se dotýká širokých vrstev populace. Celých 70 % dotazovaných potvrdilo, že žijí poblíž místa (přibližně do jednoho kilometru), kde se vyskytuje komunita problémových občanů. Jsou to především obyvatelé, kteří žijí v obcích a městech nad 5 tisíc obyvatel a také ti s nižší životní úrovní – platí, že čím blíže problémové komunitě lidé žijí, tím mají zpravidla nižší životní úroveň. Blízkost takové komunity také snižuje spokojenost s životními podmínkami v kraji a výrazně zvyšuje pocit problematičnosti soužití Čechů a Romů. 

 

Příčiny a možná řešení

 

Výzkum se také zaměřil na názory obyvatel na příčiny a možná řešení krizové situace. Respondenti soudí, že hlavními zdroji napětí na Šluknovsku jsou neochota problémových občanů pracovat (81 %), nedostatečné fungování a neochota problémových rodin přizpůsobit se životním podmínkám v ČR (81 %) a nedostatek pracovních příležitostí (59 %). Menšina, ale relativně významná část dotázaných (zhruba 40 %) připouští, že zdrojem napětí na Šluknovsku je rasová nesnášenlivost z české strany, případně její podněcování extrémisty. V mnohem menší míře označují dotazovaní za viníky státní instituce jako policii, sociální systém nebo školství. 

 

Respondenti se také vyjadřovali k možným řešením. Podle jejich názorů by nejvíce k uklidnění nejvíce situace přispěla restriktivní opatření, jako je přijetí tvrdších zákonů a zpřísnění postihů (79 %), zpřísnění podmínek pro vydávání sociálních dávek (70 %). Hned na dalším místě se však objevují programy pro zvýšení zaměstnanosti (56 %), což naznačuje, že významná část obyvatel vnímá jako jednu z příčin zhoršenou nabídku pracovních příležitostí. 

 

Jiná případná řešení – včetně zvýšení počtu policistů, preventivní programy usnadňující začlenění do společnosti či omezení činnosti krajně pravicových skupin – nemají mezi obyvateli Ústeckého kraje většinovou podporu. 

 

O výzkumu

 

Výzkum byl proveden metodou telefonického dotazování na vzorku 1 004 respondentů (obyvatel Ústeckého kraje starších 18 let) v období 17. 11.– 30. 11. 2011. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem. Statistická chyba je +/- 2 až 3 % pro četnosti 20-50 %. Zpracování dat provedla společnost STEM/MARK.