Ústecký kraj opět odmítá spalování toxického odpadu na svém území
Ústecký kraj důrazně odmítá novou snahu Ministerstva životního prostředí ČR o přepravu toxických látek z Ostravska do severních Čech a jejich následné spalování v tomto regionu. Podle plánovaných změn by mělo být do Ústeckého kraje z Laguny Ostramo přepraveno celkem 110 tisíc tun toxických kalů za účelem skladování v zařízení CELIO a.s. a jejich následného spálení v cementárně Lafarge Cement a.s. v Čížkovicích. Svůj nesouhlasný postoj zaslala hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová na Ministerstvo životního prostředí ČR.
„Již v prosinci loňského roku vyslovila Rada Ústeckého kraje důrazný nesouhlas s povolením spalovací zkoušky ostravských kalů v teplárně v Komořanech, a to s ohledem na značná ekologická rizika spojená s přepravou, skladováním a zejména spalováním v našem kraji,“ uvedla Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje a doplnila: „Musíme v této souvislosti bez kompromisů a opakovaně trvat na tom, že Ústecký kraj v žádném případě nemůže přijmout řešení, které spočívá v pouhém přesunutí problému z jednoho ekologicky postiženého kraje na druhý.“
Celý záměr ministerstva spočívající v likvidaci ostravských kalů provází celá řada nevyjasněných a diskutabilních aspektů. Například časový harmonogram předložený Krajskému úřadu Ústeckého kraje je v rozporu s tvrzením, že snahou bude omezení možných rizik spojených s dlouhodobým skladováním kalů a etapizací jejich přepravy.
Doba čtyř měsíců, která je vzhledem k údajným smluvním závazkům zúčastněných stran k dispozici pro přepravu a uskladnění celkem 110 tisíc tun kalu, vyžaduje při překládce na silnici intenzitu přepravy přesahující 60 nákladních automobilů za den, a to včetně dnů pracovního volna a za využití veřejných komunikací a veřejných železničních terminálů v Litvínově nebo v Obrnicích. Možné důsledky takto intenzivní manipulace s předmětným materiálem pro životní prostředí v místě překládky nebyly nikdy vyhodnoceny.
Jakost a využitelnost kalů zcela závisí na způsobu jejich úpravy a na jejich vlastnostech v původním stavu. Z veřejně dostupných zdrojů je přitom známo, že v tomto ohledu již došlo k problémům, které jsou řešeny soudní cestou. Pochybnosti vzbuzuje i vnitropodniková výrobní norma, která připouští obsah některých škodlivin v hodnotách až několikanásobně převyšujících limity předepsané platným integrovaným povolením pro odpady spalované v cementárně Čížkovice. Mimoto, vlastnosti kalů při dlouhodobém skladování, které by na území Ústeckého kraje mělo trvat nejméně šest let, nejsou známy a nemohou být ani předem ověřeny.
„Ústecký kraj si uvědomuje naléhavost řešení problému staré zátěže pocházející z činnosti bývalého podniku Ostramo, ovšem ani náš kraj není dosud zbaven závažných průmyslových zátěží, přestože jejich postupná likvidace probíhá na našem vlastním území již řadu let,“ uzavřela Jana Vaňhová.
